Všechno je pYece TAK jednoduché…!? - 1. 1. Tvorba hrdiny

„Hororovou sérii jako John Sinclair

 nebo Tony Ballard můžu vymyslet

 než dopiju kafe.“ (1)

Horst von Allwörden, 1982

Všechno je přece TAK jednoduché…!?

Poznámky k tvorbě hororové série (hrdinové) –

Úvod

Mnozí znají tyto hrdiny hororových sérií, které nám od časů Jürgena Grassmücka alias Dana Shockera představila nakladatelství a autoři: Larry Brent, Björn Hellmark, John Sinclair, Dorian Hunter, Gordon Black, Tony Ballard, Rick Masters, Profesor Zamorra a kdo ví jak se všichni jmenují a jmenovali, protože až na Zamorru a Johna Sinclaira se všichni nacházejí v nirváně sešitových hrdinů, což z tohoto textu dělá skoro literárně-historickou úvahu.

Ale: tito hrdinové různých sérií získali nejpozději koncem sedmdesátých let převahu nad samostatnými jednodílnými sešitovými romány, případně je i nahradili.

O příčinách se vyjádřil Friedrich Tenkrat v říjnu 1982 při jednou interview na conu v Meerbusch, krátce po startu samostatné série Tony Ballard, takto:      

„Bylo těžké pro každý román vymýšlet novou postavu. Ta navíc nesměla mít pořád ty stejné zbraně. Tím je autor nucen vymýšlet stále něco nového. K tomu se připočítá ještě věc zvyku. Čtenář si totiž lépe zvykne na postavu, která se objevuje pořád znova.“ (2)

Tato slova jednoho z nejúspěšnějších autorů (hororových) sešitových románů dala ostatním podnět k tvorbě jednoho stálého hrdiny – čili k vzniku série. Přece jen ví, o čem mluví. Byl to on, kdo v hororové sérii Gespenster-Krimi od nakl. Bastei začal psát dvoudílné příběhy, než si vymyslel jednoho stále se vracejícího hrdinu.

S takovýmhle hrdinou se čtenáři snáze ztotožní a oblíbí si jej. Nachází v něm přítele.

Navíc má toto řešení ještě jednu výhodu. Autor to má jednodušší a nemusí investovat tolik mozkové činnosti do tvorby hlavní postavy, jelikož už je vymyšlena.

Největší význam má však ono ztotožnění. Sešitový román má být kupován týden co týden. Zde se nápad jednoho stálého hrdiny přímo nabízí.

Nejlepší důkaz pro tohle tvrzení je vítězství sérií nad samostatnými příběhy. Což v případě sešitového románu znamená lepší prodejnost sérií.   

Ve skutečnosti byla posledním krokem jak zachránit Gespenster-Krimi celková přestavba série z jednodílných příběhů (a jen sem tam nějaké subsérie) na subsérie samotné.

Bastei mělo se subsériemi (série běžící v rámci jiné série) v Gespenster-Krimi vždy dobré zkušenosti. Přece jen v Gespenster-Krimi vycházel třeba nejenom John Sinclair, ale i Tony Ballard. Tak jako i v jiných nakladatelstvích vznikaly série v sériích (Larry Brent, Dorian Hunter, Rick Masters).

Nuže dobrá, čím častěji se hrdina objevuje, tím více si ho čtenář oblíbí. Stane se z něj průvodce dějem. Čtenář si tak připadá jako v důvěryhodném prostředí. To v něm vyvolává hrdina a ještě některé další prvky, které teprve budou jmenovány.

 

Narážíme však hned na první problém, který nám hrdina přináší: konec románu je předvídatelný. Hrdina musí přinejmenším přežít, přitom však zneškodnit hrozbu.

Zde by se dalo namítnou, že i hrdina samostatného příběhu většinou vyhraje a na konci se mu ženy vrhají do náruče, ale: Přinejmenším se (teoreticky) nabízí možnost, že zemře hrdinskou smrtí, aby nad hrozbou zvítězil. Čtenář si není zcela jistý, jestli hrdina samostatného příběhu nezemře.

Abychom lépe pochopili úspěch sérií a jejich hrdinů, pojďme na to a vytvořme si nyní obojí: sérii i hrdinu.

 

1. Tvorba hrdiny

Co jako nyní jako ke všemu odhodlaný autor potřebuji? Základní otázky jsou: Čím se hrdina vyznačuje? Co musí mít? Co je zač?

Nejprve dám svému hrdinovy nějaké jméno. Hlavně žádné obyčejné, nejlépe nějaké, které zní světově. Konečně, nechci vyprávět o dobrodružstvích Pepy z Depa a Alfonse Prcifouse odvedle, nýbrž o boji muže proti peklu. Navíc platí: neníť prorok beze cti, než v své vlasti a v domě svém. Tak ať to má šmrnc.

Pojmenuji svého hrdinu třeba Mark Larsen (přičemž se zde nejedná o Larsena ze série Hüter/Strážce, nýbrž o modelového Larsena). Jméno zní výstižně, důvěryhodně a přitom ne obyčejně.

To bylo jednoduché. Teď se však ptám: Jak vypadá?

Vysoký (190cm), blonďák (bez pleše), modré oči, výrazný obličej, hladce oholený, silné sportovní tělo.

Super, hned máme blonďatého krasavce, který na nás s úsměvem cení bíle zářící chrup.

Jenže prozatím je jeho pohled prázdný, směje se jak Honza na jelito. No jasně, chybí mu přece osobnost a rozum. Takže, jaké vlastnosti mu dáme na cestu? No, starej dobrej Mark se musí odlišovat od běžného lidu, který se tak hojně hemží na naší planetě. Koneckonců je to hrdina.

Co by ten nᚠMark měl vlastně dělat? Měl by se postavit silám pekla a bránit jejich útokům.  

Už jen kvůli tomu ho musím udělat udatného, nesobeckého a odvážného.  

Z toho vyplívá: spojuje v sobě Matku Terezu a Ramba. Má formát Siegfrieda, Beowulfa nebo Rolanda. Jako hrdina moderní ságy. 

Jinak zůstane hrdina nekonkrétní, s (velice) málo špatnými vlastnostmi. Proč, o tom ještě něco napíši. Možná se na to pokusíte přijít sami.

Kdo by chtěl vědět, jak je ten nᚠhrdina vlastně starý, tomu řeknu, že třicítka je pro hrdinu ideální věk. Akorát tak mladý, aby nebyl za starouše, ale zároveň dost starý na to, aby byl muž. Prima.  

Dále potřebuje nějaké povolání. Ono je to tak. V klasickém sešitovém románu je aktivní po celém světě. Proti silám pekla bojuje na pólech, v tropických džunglích, v metropolích a prostě všude na světě. Kdekoliv vystrčí démoni v jakékoliv podobě nos, tam se objeví i Mark Larsen.

Kdyby byl Mark popelářem v Kocourkově, kopáčem v Okopanině, zaměstnancem v call centru v Hamburgu nebo úředníčkem v Městoměstě, nemohl by jen tak vyrazit do spletitých ulic New Yorku, rozlehlé ruské tundry nebo do Anglie na strašidelný hrad, aby pekelnému vojsku ukázal kam patří. Navíc píšeme sešitový román a jsme omezeni počtem stránek. Musí to tedy odsýpat, pokud nechci, aby si Pepa krátící si s Markem Larsenem cestu do práce pospal.

Co mi tedy zbývá?:

a)    Nezávislý pracovník (novinář, obchodník, soukromý detektiv nebo něco na ten způsob).

b)    Policista pracující v nebo bez vlastního oddělení na lov duchů, ale hlavně ne u obyčejné policie, nýbrž spíše v nějaké známější instituci (Scotland Yard, FBI).

c)     Agent tajné služby (skutečné nebo vymyšlené) jako CIA, Secret Service, PSA

d)    Milionář (jako profesor Zamorra nebo Roy de Voss). Přitom nezáleží jestli vedle toho ještě nějak pracuje, hlavně aby měl peníze k tomu, aby mohl dělat to, co se po něm žádá.

e)    Nᚠhrdina je dědicem určité síly (jako Björn Hellmark nebo Hüter/Strážce), čímž je vyzvednut nad obyčejný lid

Kterou možnost tedy zvolím? Rozhodnu se pro “a“ a dám svému hrdinovi práci soukromého detektiva v Londýně (městě, kde je a bylo doma hodně hrdinů). Co tedy zatím máme?

1. Jméno hrdiny: Mark Larsen
2. Vzhled: ideální muž, hrdina
3. Osobnost: hrdina jako ze ságy, ale bez nějakých výraznějších rysů
4. Povolání: soukromý detektiv
5. Bydliště: Londýn

 

Jako autor dělám při tvorbě hrdiny docela pokroky. V podstatě je hrdina připravený k použití. Blonďatý zázrak tedy může vyrazit do akce.

Ale s čím?

Jasně, musím mu dát k dispozici nějaké pomůcky, aby se ubránil svým nepřátelům.

Zde bych se měl chvíli zamyslet nad sérií do budoucna. Zbraně se totiž budou odvíjet od Markových nepřátel a jejich síly. 

V jednom interview na témat zbraně řekl Richard Wunderer alias Andrew Hathaway pár pozoruhodných vět, které bych zde rád zmínil:

„ (…) Ze začátku jsem stál před problémem: Rick Masters nemá zbraně, a to vůbec žádné. A bylo pro mě velice těžké vymyslet nějaký věrohodný způsob, jakým Rick Masters přemůže supermocného soupeře. Často jsem to řešil tak, že Rick během svého pátrání narazil na speciální zbraň, která dokázala zničit právě toho konkrétního démona. Když to takhle ale člověk dělá pořád, řekne si čtenář: „Bože! Vždyť on vždycky ve správnou chvíli najde tu správnou zbraň. To je nevěrohodné.“

Proto jsem po chvíli váhaní zavedl stříbrné kulky. Teď mám zase problém s tím, že sice fungují bezvadně, ale hrozí že se stanou řešením každé situace. Díky stříbrným kulkám nesmí být přece Rick Masters neporazitelný. Proto musím do příštího románu vymyslet ještě něco dalšího.“ (3)

Jakožto autor musím tedy uvažovat nad tím, jaké zbraně Marku Larsenovi udělím. Nesmí být ani silné ani moc slabé. Příliš silné zbraně by znamenaly, že by Mark likvidoval své soupeře jako nic, čímž by vyprchalo veškeré napětí, jelikož jakmile by se nepřítel zjevil, hrdina by ho bez problémů vyřídil. Příliš slabé taky nesmějí být, aby nebyl Mark stejně bezproblémově vyřazen ze hry a všechna vymyšlená úskalí by ho přivedly akorát do hrobu.

Ze začátku se raději nebudu zaplétat se superdémony, pekelnými knížaty nebo snad dokonce s Luciferem, nýbrž raději nechám Marka, aby si poradil se slabší pekelnou havětí a příšerami (upíři, vlkodlaci, ghoulové, nemrtví, zombie a kdo ví čím vším ještě).

Z nabídky zbraní zvolím tedy křížek, kůl, střelnou zbraň se stříbrnými kulkami (třeba Magnum .357, aby se upíři likvidovali pohodlně). To by mohlo pro začátek stačit.

Více se tím budu zabývat, až bude řeč o tvorbě série a volbě nepřátel.

Co teď našemu Marku Larsenovy chybí, je pojízdný dopravní prostředek. Úspěšný hrdina nejezdí jen tak v ledajakém autě, nýbrž v něčem co má styl.

Zvolíme pro našeho řidiče a jeho případného spolujezdce něco sportovnějšího. Nějakou ambiciózní limuzínu, přitom však hlavně žádný bitevní tank.

Zbývá nám Jaguár. To je ono.

A abychom našeho hrdinu udělali trochu světáckého, bude pít single malt whisky z ostrova Isla. Kouření mají dnešní hrdinové zakázáno.

 

A tím pádem máme hrdinu, bez výraznějších negativních povahových rysů.

Postavu, se kterou se čtenář může ztotožnit, ve které se odráží jeho vlastní tužby a představy. Právě proto má hrdina tak málo vlastností, aby si ho čtenář mohl představit k obrazu svému. Nějaké ty negativní vlastnosti mají vždy parťáci a vedlejší postavy, o nich si však něco povíme ve druhém díle.

Citace:

1.    Horst von Allwörden, citováno z Zauberspiegel č. 1, Drochtersen/Hamburg, 1982

2.    Friedrich Tenkrat, citováno z Zauberspiegel č.3, Drochtersen/Hamburg, 1982

3.    Richard Wunderer, citováno z Zauberspiegel č. 2, , Drochtersen/Hamburg, 1982

Der Gästezugang für Kommentare wird vorerst wieder geschlossen. Bis zu 500 Spam-Kommentare waren zuviel.

Bitte registriert Euch.